Boží hod vánoční

Boží hod vánoční – Narození Páně je dnem oslavy narození Ježíše Krista. Tento 1.svátek vánoční v západní liturgické tradici připadá na 25. prosince a pro křesťany je nejdůležitějším dnem Vánoc.

Vedle Božího hodu velikonočního neboli Zmrtvýchvstání Páně, je Boží hod vánoční největším křesťanským svátkem v roce. V pražské katedrále svatého Víta v tento den dopoledne kardinál sloužit mši a poté poobědvá s bezdomovci. Papež v poledne z balkonu Svatopetrské baziliky pronese tradiční poselství Městu a světu.

Den narození Páně se slavil zpočátku pouze v Římě. Až od 7. století se oslava stala součástí liturgie celé západní církve. Ježíš Kristus se podle Bible narodil v Betlémě ležícím nedaleko Jeruzaléma, kam putovala Marie se svým snoubencem Josefem kvůli sčítání lidu. Příchod Mesiáše v kostelech znázorňují betlémy s jesličkami s malým Ježíškem.

V minulosti tuto událost připomínali přestrojení pastýři. Chodili s betlémem od chalupy k chalupě a vyprávěli o narození Ježíška. V současnosti jsou betlémy v období adventu k vidění především v kostelech a na náměstích.

Název Boží hod vánoční vznikl pravděpodobně proto, že věřící v tyto dny častěji navštěvovali kostely a četněji přistupovali ke svatému přijímání – slavili tedy „duchovní hody“. V tento den se také scházeli příbuzní u bohatě božíhodově prostřeného stolu.

K tradičním zvykům patří návštěva některého z kostelů, kde se slouží božíhodová vánoční mše.
K Božímu hodu samozřejmě patří i dobré jídlo. V tento den se připravovalo to nejlepší, co domácnosti měly. Často to byla kachna nebo husa.

V západní Evropě a Severní Americe se za hlavní den Vánoc považuje právě až 25. prosinec, kdy se také ráno rozbalují vánoční dárky.

V Boží hod vánoční by nikdo neměl pracovat, všichni by měli odpočívat, rozjímat, navštěvovat své příbuzné, dát jim vánoční dárky a hodovat s nimi u slavnostní tabule. V dřívějších dobách v tento den všude hořely ohně a po dobu oslav se nesměly vykonávat těžké práce, dokonce ani stlát postele či zametat.

O narození Ježíše se píše pouze ve dvou evangeliích – Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích, kteří Ježíškovi přinesli dary, druhé o dítěti položeném do jesliček ve chlévě a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.

Vánoce se překrývají s pohanskými oslavami slunovratu, během kterého se slunce znovu vrací po nejdelší noci v roce. Tyto svátky bývaly tedy pojaty i jako příležitost k očistě těla i ducha.

 

Pranostiky a pověry

K Božímu hodu se váže i několik pranostik a pověr:

• Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
• Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
• Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
• Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
• Na boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
• Ve vinařských krajích sledovali věřící během mše v kostele pronikající sluneční paprsky skrz okenice. Pokud při mši ozářily faráře, bylo to znamení hojné úrody nadcházejícího roku.

 

Jesličky

S oslavou Narození Páně je spojena také příprava scén narození, tzv. betlémů. Betlémy poprvé připravil roku 1223 sv. František z Assisi. Pásmo scén z příběhu o narození Ježíše bývá již tradičně také na vánočních trzích.

Strojení jesliček patří k jedné z předvánočních tradic. Jesličky jsou vnímány jako dobrá zpráva – evangelium. V místech, kde jsou vystaveny, mají lidem připomenout, že Bůh nezůstal neviditelným v nebi, ale stal se člověkem (dítětem) a přišel na Zem.

 

Liturgie

Vánoční liturgie je soubor pravidel pro vánoční bohoslužby. Vánoce jako oslavu narození Krista oslavují křesťanské církve. V jednotlivých církvích mohou být liturgie odlišné.

Dle římské tradice lze v den Narození Páně slavit mši třikrát – v noci, za svítání a ve dne. Trojí slavení mše mělo teologicky podle sv. Tomáše Akvinského odkazovat na trojí zrození Božího Syna – od věčnosti, v těle a v lidském srdci či duši.

Mešní texty z vigilie Narození Páně jsou pro Štědrý večer 24. prosince použity buď před I. Nešporami, anebo po nich. Pro mše o oslavě Narození Páně jsou čtení vybírána tak, aby se držela římských tradic.

• První mše na Hod Boží vánoční se jmenuje „půlnoční“ nebo „andělská“.
• Druhá mše za svítání je mše „pastýřská“.
• Třetí, za dne sloužená mše, se jmenuje „velká“ či „slavná“.

Mše jsou nazývány podle biblických textů čtených při mši.

 

Vstupní modlitba

Vstupní modlitba je modlitba, kterou je mše uváděna. Může mít různou podobu. Jejím účelem je navodit atmosféru pokoje a pokání. Vstupní modlitbu pronáší kněz a přítomní odpovídají na znak souhlasu. Některé modlitby jsou pod vedením kněze společně odříkávány všemi přítomnými.

Liturgická barva dne se během historie měnila – byla černá, bílá, červená, fialová. Dnes je bílá.