Chanuka

Chanuka je osmidenní historický židovský svátek, který je oslavou makabejského vítězství nad helenizovanými Syřany. Samotný název Chanuka v překladu znamená zasvěcení nebo vysvěcení, a proto se tomuto svátku často říká i Svátek světel. Chanuka se slaví po dobu osmi dní a začíná 25. dnem měsíce kislev a trvá až do 2. tevetu. Podle gregoriánského kalendáře jde o období mezi koncem listopadu a koncem prosince.

 

Historie

Když se v dávných dobách Židé vrátili z babylonského vyhnanství zpátky do Izraele, postavili zde druhý chrám, i když zůstali v područí Perské říše. Ve 4. století před n. l. dobyla říši armáda Alexandra Velikého. Po Alexandrově smrti si říši rozdělili jeho tři generálové a poté král Antiochus IV. V tomto období začaly silné útoky proti židovskému náboženství. Jeruzalemský chrám byl znesvěcen a všechny jeho poklady byly ukradeny. Řekové v té době pozabíjeli mnoho nevinných lidí a uvalili na Židy obrovské daně. Antiochus nechal v chrámu dokonce postavit sochu Dia a nutil Židy, aby se mu klaněli. Všechny židovské zvyky byly potlačeny nebo zcela zakázány. Jednoho dne se vesnici nedaleko Jeruzaléma proti vojákům postavil kněz Matitjahu, který se svými pěti syny zaútočil na vojenskou posádku, zničil modlu a poté prchl do hor, kde se pomalu začaly shromažďovat povstalecké síly. Židovská armáda den ode dne rostla, a tak brzy zahájili tažení na Jeruzalém, osvobodilo toto město, dobyli svůj chrám a vyházeli z něj všechny modly. Když však židé chtěli zapálit světla menory, sedmiramenného svícnu, zjistili, že jim zbyl pouze jeden džbánek olivového oleje označený pečetí velekněze. Takové množství oleje obvykle vystačilo pouze na jeden den a příprava dalšího trvala celých 8 dní. I přesto však svícen zapálili a chrám opět ožil světly. Stal se přitom zázrak. Olej vydržel po celých osm dní, až dokud nebyl k dispozici olej nový. Rok na to vyhlásili rabíni osmidenní svátek Chanuka, na počest tohoto nevídaného zázraku.

 

Zvyky

Chanuka se oslavuje řadou obřadů a zvyků, které se vykonávají během celých osmi dní. Některé z nich jsou rodinného rázu, některé jsou více společenské. Nejznámějším zvykem je zapalování tradičního osmiramenného svícnu s osmi svíčkami v jedné řadě a jednou pomocnou svíčkou zvanou šamaš neboli sluha. První den se zapálí jedna svíce, druhý den dvě, a tak dále, až dokud osmý den na svícnu nehoří všechny svíce. Zajímavostí je, že svícem se nezapaluje zapalovačem nebo zápalkami, ale pomocí deváté svíčky, tedy pomocí šamaše. Po zapálení svíček se svícen umisťuje na viditelné místo, aby se mohl chanukový zázrak dále šířit světem. Během Chanuky neplatí žádny zákaz práce, je však pravda, že lidé mohou opouštět svá zaměstnání dřív, aby stihli zapálit světla na svícnu při soumraku. Na Chanuku je zvykem dávat dětem a chudým peníze a dětem se někdy dávají pro radost i nejrůznější dárky. Po zapálení svíček se v některých domácnostech zpívají různé chanukové písně a říkají se modlitby.

 

Chanuková jídla

Během Chanuky je zvykem jíst jídla připravovaná na olivovém oleji, čímž se připomíná zázrak s olejem v Chrámu. Mezi tradiční jídla patří například bramborové placky a bramboráky, v jidiš jde o latkes. Sefardské rodiny pak mají ve zvyku připravovat stejně jako Izraelci koblihy plněné nejrůznějšími náplněmi a mléčné pokrmy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *