Všeobecně o Vánocích

Vánoce jsou odjakživa považovány především za svátky rodinné, které by měly být plné lásky, přátelství a radosti. Dnes už ale většina z nás vidí ve Vánocích především povinnost obdarovat ty, které máme rádi. Ne vždy však tomu tak bylo, v dřívějších dobách se rodiny na Vánoce připravovaly raději již několik dnů dopředu.

Hospodyňky pekly pro celou rodinu domácí chléb, v bohatších rodinách pak pomaštěné vánočky z bílé mouky, rozinek nebo mandlí. Hospodáři zase chodili k rybníkům a chytali ryby, aby si na štědrovečerní hostině všichni společně pochutnali.

Když nadešel onen Štědrý den, celá domácnost vstávala velice brzy a chytla se přípravy štědrovečerní večeře. Celý den se lidé postili, aby večer alespoň na chvíli uviděli zlaté prasátko. Proč se však před štědrovečerní večeři zlaté prasátko objevuje, zůstává dodnes tajemstvím. V předkřesťanských dobách prasátko bývalo symbolem slunce a zimního slunovratu. K jídlu se v těchto rodinách obyčejně připravoval hrách, několik druhů polévek a pekl se kuba z krup. Během příprav se hospodyně většinou snažila zaměstnat děti v kuchyni, aby hospodář mezi tím tajně přinesl domů stromeček a slavnostně ho ustrojil. V jiných krajích se zase slavnostně stavěly malé betlémy.

Rodina na večeři k prostřenému stolu zasedala teprve, když se na nebi objevila první hvězdička. Ještě před jídlem se celá rodina pomodlila a zavzpomínala na minulý rok. Nejdříve hospodyně začala rozdělovat hrách. Odebrala z mísy po lžíci pro každé domácí zvíře a teprve pak si podle stáří brali i všichni ostatní. Poté se jedla jakákoliv polévka, ale velice oblíbená byla čočka, která rodině podle tradice měla přinést peníze. Následoval masitý pokrm nebo ryba. Všechny kosti se během večeře dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl v ubrousku na zahradu, kde je zakopal pod jabloň. Po jídle ještě všichni členové domácnosti dostali kousek vánočky nebo cukroví.

Když po večeři zazvonil zvoneček, hospodář do místnosti přinesl stromeček ověšený jablíčky, ořechy, sušeným ovocem, cukrovím nebo kostka­mi cukru zabalenými do barevných papírů. Na stromečku se pak obvykle zapálily svíčky a všichni společně zpívali koledy.

Vánoce dnes

V dnešní době se na Vánoce taky připravujeme již několik dní dopředu. Nakupujeme ozdoby, dárky i jídlo, ale naštěstí jsme ještě všichni nezlenivěli a alespoň pár domácností si cukroví peče sama. Díky dnešní uspěchané době je však zvykem všechno kupovat hotové, jen aby nám přípravy zabraly co nejméně času. Je to však správné? Na tuto otázku není snadné odpovědět, každý totiž Vánoce vnímá jinak. Pro někoho je to nejkrásnější den v roce, na který se celý rok připravuje a pro jiné je to jen jeden z komerčních svátků, které lidé vytvořili, aby něco vydělali.

Když přijde Štědrý den, trávíme dopoledne koukáním na tradičně vánoční pohádky, sháněním dárků na poslední chvíli nebo přípravami na večer. K nazdobenému stolu rodiny zasedají převážně kolem šesté hodiny. Prvním chodem je obvykle polévka. Mezi nejoblíbenější polévky u nás patří například rybí, houbová, hrachová nebo tradiční nudlová s knedlíčky. Poté následuje většinou talíř bramborového salátu nebo brambor s rybou nebo masem. Po večeři se rodina sejde u stromečku, děti netrpělivě čekají na Ježíška a poté se začnou rozbalovat dárky, na které všichni nadšeně několik dní čekají. Koledy se dnes už přece jen moc nezpívají, a tak je uslyšíme spíše z rádia. Každá rodina však má na tento speciální večer v roce své určité tradice, recepty a zvyky. Zamyslete se však sami, nebyly Vánoce v dřívějších dobách přece jen hezčí než dnes?