VÁNOCE 2024
Největší vánoční magazín v ČR
Nejnovější příspěvky z našeho magazínu
Těšíme se na Vánoce společně! Vánoční svátky to jsou pouze svátky klidu, shánění vhodných dárků pro své nejbližší, Štědrý den, návštěvy příbuzných a mnohem více! Vánoce začínají od první adventní neděle a končí v lednu svátkem Tří králů. Prožijte tyto nádherné svátky i s námi.
Naprostá většina lidí v naší malé České republice slaví Vánoce a dodržuje vánoční zvyky, jako např. krájení jablka, aniž by věděli proč tomu tak je. S naším magazínem se snažíme přiblížit Vánoce široké veřejnosti. Věříme, že zde naleznete vše co jste o Vánocích chtěli vědět a inspirujete se s námi.
Co se zde dozvíte?
Proč slavíme Vánoce?
Vánoce jsou hned po Velikonocích, druhým nejvýznamnějším křesťanským svátkem. V evropské kultuře jsou Vánoce velmi důležitým obdobím i pro nekřesťany. S adventním a vánočním časem je spjato mnoho místních i národních zvyklostí, pověr a rituálů.
Pojďme se nyní přenést do vánoční doby a přiblížit si jednotlivá období a jejich specifika.
Za vánoční dobu je považováno období od adventu do Tří králů. Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (nyní Weihnachten), jež vzniklo ze slov wīha- (světit) a Nacht (noc), volně přeloženo jako svaté noci nebo přesněji světit noc.
V současnosti jsou v mnoha zemích Vánoce vnímány především jako svátky rodiny, lásky a pohody, a jsou oslavovány bez ohledu na náboženské vyznání.
Oslavy Vánoc jsou spojené s mnoha zvyky a tradicemi, které navazují na předkřesťanské svátky zimního slunovratu – vánoční stromek, jesličky, vánoční dárky nebo vánoční cukroví.
Oslavám narození Ježíše Krista předchází čtyřtýdenní období půstu a očekávání, kterému říkáme advent. Advent končí na Štědrý den – 24. prosince.
Na Štědrý den se tradičně strojí vánoční stromek a lidé usedají ke štědrovečerní večeři. Obvykle se podává rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Vrcholem Štědrého dne je noc narození Páně, během které je při půlnoční bohoslužbě z Bible předčítán evangelijní oddíl o narození Ježíše a zpívají se koledy o narození Božího syna. U nás nejznámější koleda, Narodil se Kristus Pán, pochází z roku 1505.
25. prosince, den po Štědrém dnu, následuje Boží hod vánoční a 26. prosince druhý svátek vánoční, což je svátek svatého Štěpána, kdy se chodilo na koledu a navštěvovat příbuzné. 28.12. je svátek Mláďátek, jakožto vzpomínka na nevinné děti, které byly na příkaz krále Herolda povražděny, když se dozvěděl o narození Ježíška.
Jaké slavíme vánoční svátky?
Jaké slavíme vánoční svátky?Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista. V dějinách lidstva jeho narození bylo natolik významnou událostí, že od té doby se začal počítat náš letopočet. Vánoce začínají 25. prosince a končí na Křest Páně, který připadá na první neděli po Zjevení Páně (Zjevení Páně – Svátek Tří králů je 6.1.).
29. listopadu
Období adventu je přípravou na Vánoce. Začíná první adventní nedělí, která připadá na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem a končí 24.prosince. Během tohoto čtyřtýdenního období adventu má svátek sv. Ondřej 30. listopadu, sv. Barbora 4. prosince, sv. Mikuláš 6. prosince a sv. Lucie 13. prosince.
6. prosince
6. prosince má svátek svatý Mikuláš. Svatý Mikuláš byl křesťanský biskup ve starověkém Řecku. Obdarovával potřebné, zastával se nespravedlivě obviněných a bránil křesťanství před pohanskými zvyky a tradicemi. V předvečer svátku svatého Mikuláše u nás chodí tradičně průvod tvořený Mikulášem, čertem a andělem a rozdává sladkosti a ovoce hodným dětem.
od 25. prosince
Vánoční svátky začínají 25.prosince. V občanském kalendáři je tento den nazván 1. svátek vánoční, v církevním kalendáři Boží hod vánoční. 2. svátek vánoční – 26. prosince, je pro církev svátkem sv. Štěpána, prvního mučedníka.
24. prosince
Štědrý den není součástí Vánoc, ale je posledním dnem adventního období. Ke Štědrému dni se pojí mnoho tradic a pověr, z nichž nejznámější je již od 14. století rozdávání dárků, které má symbolizovat štědrost Boha.
Hod boží vánoční
25. prosince
Začíná Půlnoční mší. Je oslavou narození Ježíše v Betlémě. Rodiny tento den oslavují tím, že se schází u slavnostního oběda. V kostelech se slouží ještě další dvě mši – za svítání Jitřní a dopoledne Velká mše.
Svatý Štěpán
26. prosince
Svatý Štěpán, je dle církve den zasvěcený mučedníkovi, Svatému Štěpánovi, jenž byl ukamenován za to, že hlásal narození Ježíše. V tento den se navštěvují příbuzní a známí a chodí se koledovat.
Svatý Jan Evangelista
27. prosince
Den apoštola, který se staral po smrti Ježíše o jeho matku Marii, se v současnosti připomíná už jen v kostelích.
Svátek Mláďátek
28. prosince
Mláďátka byla děti z Betléma, která dal král Herodes, když se dozvěděl o narození Ježíška, povraždit. Tento den se připomíná již jen při mši v kostelích.
Silvestr
31. prosince
V tento den zemřel papež Silvestr I., který šířil křesťanství, i když za to byl perzekuován. Po jeho smrti pronásledování křesťanů skončilo a každoročně v tento den probíhají v západních zemích silvestrovské oslavy.
Nový rok
1. ledna
1. leden je pro většinu kultur svátkem a oslavou začátku nového roku. Oslavy začínají vždy v poslední den předchozího roku, tedy 31. prosince. Na Nový si rok si dáváme různá novoroční předsevzetí, která bychom rádi během tohoto roku splnili.
6. ledna
Den Zjevení Páně. V tento den se do Betléma přišli poklonit a přinést dary právě narozenému Ježíškovi mudrci z východu. Časem byli tradicemi přeměněni na tři krále – Kašpara, Melichara a Baltazara a dary specifikovány na zlato, kadidlo a myrhu.
Křest Páně
Křest Páně se slaví první neděli po 6. lednu. V tento den se připomíná pokřtění Ježíše svatým Janem Křtitelem v posvátné řece Jordán. Podle církevního roku tímto dnem končí vánoční období.
Vánoční zvyky a tradice
Vánoční zvyky a tradiceŠtědrý den patří ještě do adventu a Vánoce začínají až s východem první večerní hvězdy. K Vánocům se pojí mnoho různých tradic a zvyků: vánoční stromeček, nadělování dárků, vánoční cukroví, betlém, jmelí, vánoční koledy nebo třeba věštění. Některé z těchto tradic pocházejí z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který také připadá na tyto dny.
Půst začíná čtyři týdny před Štědrým večerem. Lidé se dříve postili, protože šetřili potravinami, aby měli dost jídla na vánoční svátky. Posledním dnem půstu je Štědrý den, během kterého bychom dle tradice měli až do večera jíst střídmě a pouze bezmasá jídla. Motivací k dodržení půstu je, že pokud se budeme postit, uvidíme zlaté prasátko.
Společná štědrovečerní večeře s rodinou a přáteli je důležitou částí začátku oslav Vánoc. Zakončuje období půstu, i když jídla na slavnostní tabuli mají stále tradiční charakter – ke snídani vánočka, k obědu staročeský vánoční kuba a k večeři rybí polévka, bramborový salát a smažený kapr. Během večeře se dodržují různé zvyklosti, které se liší podle jednotlivých oblastí.
Po slavnostní štědrovečerní večeři se rozdělují dárky. Toto vánoční obdarovávání patřilo již ke středověkým zvyklostem a pomáhalo upevňovat mezilidské vztahy. Lidé věřili, že vánoční dárky mají magickou moc. Darovala se jablka, jakožto symbol zdraví, síly a dlouhověkosti a drobné ozdoby, které symbolizovaly štěstí a bohatství. Dárky se dávaly i žebrákům nebo tulákům, kteří během křesťanských svátků zaklepali na dveře domácností.
Vánoční koledy jsou písně s vánoční tématikou, jejichž název je odvozen od pochůzek během různých svátků. Vánoční koledy se zpívají od 13. století, kdy byl podle legendy autorem první koledy svatý František z Assisi. Nejstarší vánoční hudba však vznikla nejspíše už ve 4. století v Římě.
Vánoční trhy jsou pouliční trhy v období adventu spojené s oslavou Vánoc. Jejich původ sahá až do středověku, kdy se z Německa a Rakouska postupně rozšířily do celého světa a staly se součástí vánočních tradic.
Během vánočních trhů jsou města rozzářena světly a protknuta slavnostní atmosférou. Sváteční atmosféru vánočních trhů navozují velkolepě vyzdobené stánky nabízející nejrůznější vánoční a ručně vyrobené zboží, svařené víno, punč, horkou čokoládu, pečené klobásky, trdelníky a další regionální dobroty. Celou atmosféru dokreslují koledy a pouliční koncerty.
Populární vánoční písničky jsou na Vánoce oblíbené stejně, jako koledy. Mezi nejznámější patří Rolničky, rolničky nebo Vánoce, Vánoce přicházejí.
Také vánoční pohádky se v posledních letech staly jedním ze symbolů Vánoc. Mnozí z nás si již neumíme představit Vánoce bez pohádky Tři oříšky pro Popelku nebo Mrazík.
Ovoce
Ovoce od dávných časů na štědrovečerní tabuli patří. Dle tradic se rozkrajovalo jablko a podle toho, zda byl jeho vnitřek zdravý či červivý, se usuzovalo, jaký bude příští rok. Z ovoce se vytvářely figurky a svícínky a sušily se křížaly, které sloužily jako pamlsky i ozdoby na stromeček. Mísa s ovocem pak symbolizuje tichou modlitbu za dobrou úrodu a blahobyt.
Jmelí na konci 19. století přibylo k tradičním symbolům Vánoc. Je opředeno mnoha legendami, přičemž podle jedné z nich bylo kdysi stromem, ze kterého byl vytesán kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom hanbou seschl do malých keříků a proměnil se v rostlinu přinášející lidem dobro.
Vánoční stromek patří neodmyslitelně k vánočním tradicím. Zdobíme ho ovocem, vánočními ozdobami, zářivými světly, svíčkami, cukrovinkami a pestrobarevnými řetězy. Ozdobený vánoční stromek je honosným slavnostním prvkem každého interiéru i exteriéru. Večer pod stromek Ježíšek naděluje vánoční dárky.
TIP: Nádherné umělé vánoční stromečky všech velikostí koupíte zde.
Betlém nebo také jesličky, zobrazují narození Ježíše Krista. Svatá rodina – tedy Panna Maria a svatý Josef, ve chlévě pečují o právě narozeného Ježíška, který leží v jesličkách na seně obklopen Třemi králi, pastýři, hospodářskými zvířaty a andělíčkem.
Štědrovečerní rituály většinou pocházejí z předkřesťanských dob a jsou odrazem hlubokých lidských přání. Rituály mají zajistit bohatství, plodnost, štěstí a lásku a nechat nás nahlédnout do budoucnosti.
Andělíčci
Andělíčci patří k nejrozšířenějším vánočním figurkám. Vánoční anděl se poprvé zjevuje na svatého Mikuláše, kdy spolu s čertem chodí rozdělovat dětem sladkosti, ovoce a drobné dárečky.
Betlémské světlo je jednou z novodobých vánočních tradic. Každoročně se Betlémské světlo zapaluje ve městě Betlémě a odtud putuje Evropou. Do naší republiky přichází Betlémské světlo z Vídně a následně je k dispozici na náměstích, v kostelích, na vánočních trzích atd.
Každoročně svým blízkým před Vánoci posíláme přání příjemného prožití svátků vánočních a mnoho štěstí do nového roku. Pohlednice, přáníčka, i poštovní známky mívají náboženské nebo vánoční motivy. V současnosti jsou tradiční přáníčka často nahrazována vánočními emaily nebo esemeskami s tematickými říkankami.
Ozdobená okna
Pro umocnění vánoční atmosféry zdobíme okna svých domácností zimními a vánočními motivy – sněhové vločky, vánoční stromek, andělíčci, betlémská hvězda apod.
Pamatujte na duše mrtvých
Mnoho zvyků a pověr bylo spojeno s kultem mrtvých, jenž vycházel z víry, že duše mrtvých přebývají o svatých nocích mezi námi. Z toho důvodu se prováděly různé rituály, které měly mrtvé uvítat a poctít.
Věštění a pověry
V pověrách se traduje, že v době Vánoc je možné nahlédnout do budoucnosti. Proto období Vánoc provázely a provázejí četné pověry a věštění – z rozkrojených jablek, pomocí ořechových skořápek se svíčkou plujících na vodě, lití olova, házení střevíce atd. Zvláště pak Štědrý večer byl považován za magickou dobu, kdy kouzla působí silněji.
Vánoční pranostiky
K Vánocům se vztahuje také mnoho lidových pranostik. Například: Když na Štědrý den sněží, na pytle se chmel těží. Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové. Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Vánoční legendy
K adventu a vánočním svátkům se vážou tajemné legendy a pověsti, které se mají v konkrétních oblastech a na daných místech, odehrávat.
Vánoční příměří
Během první světové války se o Vánocích přestalo bojovat a vojáci obou znepřátelených stran se setkávali a Vánoce slavili společně. Vyměňovali si dárky, své adresy a popíjeli spolu.
Otevírání pokladů
Jednou z nejznámějších legend je otevírání skal a skrýší s poklady. Každá oblast má svou legendu, co udělat, abyste poklad získali.
Betlémská hvězda, zobrazována jako kometa, je pojem z bible. Podle Matoušova evangelia se tři mudrcové z východu (Tři králové) s pomocí „hvězdy nového židovského krále“ přišli do Betléma, aby se Ježíškovi poklonili a předali mu dary.
Vánoční symbolika
Vánoční symbolikaVánoční zvyky většinou vycházejí z lidových pověr a promlouvají k nám pomocí symbolů. Symbolům a symbolice rozumí všichni bez ohledu na generaci, národ a kulturu. Symboly zvyšují pocit sounáležitosti konkrétní skupiny a pomáhají stmelovat společnost.
Jedním z tradičních symbolů našich Vánoc je Ježíšek, který o Štědrém dnu naděluje dárky. Mívá podobu anděla nebo neviditelného Jezulátka. Tento zvyk se poprvé objevil na území Německa, kde svatého Mikuláše nahradil Christkind, tedy Ježíšek. V naší zemi byly zaznamenány zmínky o Ježíškovi, jakožto nositeli dárků, v 17. století. Plně se však tato tradice ujala až v 19. století.
TIP: Napište s dětmi dopis Ježíškovi.
Adventní a vánoční vazba květin slouží nejenom k dekoraci obydlí a navození slavnostní atmosféry, ale má i svůj symbolický význam – především pak, pokud je použita v církevní liturgii.
Doporučujeme: Jak vypěstovat vánoční kaktus?
Vánoční vůně
K Vánocům neodmyslitelně patří také vánoční vůně, které se linou naším obydlím a umocňují slavnostní atmosféru – vůně vánočního cukroví, skořice, kadidlo, purpura nebo františek.
Andělské zvonění
Andělské zvonění je ozdobná kovová konstrukce z andělíčků nebo například v podobě vánočního stromku, se svíčkami, nad nimiž je kruhová vrtulka, která se proudem teplého vzduchu točí a kovové tyčinky po jejím obvodě jemně zvoní.
Prskavky
Prskavky patří mezi jednoduchou zábavnou pyrotechniku. Na Štědrý den se prskavky pověsí na vánoční stromek a po štědrovečerní večeři, před rozdáním dárků, se stromek rozsvítí a prskavky zapálí.
Adventní věnec
Adventní věnec slouží k odpočítávání čtyř týdnů adventu do začátku Vánoc. V každou adventní neděli na něm zapálíme další ze čtyř svíček. Poslední adventní neděli hoří tedy všechny čtyři.
Barborky
Dle starého pohanského zvyku, se ve svátek svaté Barbory – 4. prosince, nařežou větvičky třešní nebo višní – Barborky. Doma se umístí do vázy a do Vánoc by měly rozkvést.
Svíčky
Svíčky přinášejí do lidských obydlí symbolické světlo. Postupné zapalování většího množství svíček v období adventu je výrazem očekávání blížícího se narození Ježíše Krista.
Z napříč rozkrojeného jablka se na Štědrý den hádal osud. Pokud jádřinec tvořil pěknou hvězdičku, znamenalo to zdraví a štěstí v příštím roce. Nepěkný nebo červivý jádřinec pak znamenal opak.
Cibule
Cibule se na Vánoce také používala k věštění. Naloupalo se 12 sukének a do každé se nasypala trocha soli. Každá sukénka znamenala měsíc příštího roku – na které se sůl rozpustila, ukazovala na deštivý měsíc. Pokud pouze zvlhla, značilo to málo deště a kde zůstala, v těchto měsících předznamenávala sucho.
Každý si vyloupl 4 vlašské ořechy. Zdravá jádra znamenala po všechna roční období pevné zdraví. Seschlé nebo černé jádro značilo nemoc. Do prázdných skořápek poté každý vložil svíčku a položil ji na vodu. Pokud se lodičky držely pohromadě, znamenalo to, že i rodina zůstane spolu. Čí lodička se vzdálila, toho osudem bylo jít do světa. Převrácená lodička pak značila neštěstí.
Nejen že se med přidává do různých vánočních pokrmů, ale na Štědrý den si každý musel navíc medem pomazat tváře, aby si zajistil, že ho celý rok budou mít všichni rádi.
Dle tradice se na Štědrý den svobodné dívky postavily zády ke dveřím a za hlavu hodily svůj pantofel. Mířil-li špičkou ke dveřím, dívka mohla očekávat, že „půjde z domu“, tedy vdavky.
Jeden z nejstarších vánočních zvyků bylo lití olova nebo i vosku. Nad plamenem svíčky si každý ve lžíci roztavil olovo, které poté ukápl do vody. Z tvaru, který vznikl, se následně věštila budoucnost.
Na štědrovečerní stůl tradičně patřila ryba. V našich krajích kapr. Šupina z vánočního kapra vložená do peněženky měla zajistit v příštím roce dostatek peněz.
Tradiční vánoční pokrmy a nápoje
Vánoční pokrmy a nápoje jsou mnohdy součástí rituálů a lidových tradic. Společná rodinná večeře se slavnostním jídlem je jednou z nejdůležitějších částí oslav Vánoc. Jídlo, které je během večeře podáváno, se liší podle zemí a jednotlivých oblastí.
V Čechách se na Štědrý večer tradičně servíruje smažený kapr s bramborovým salátem. V minulosti k vánočnímu pokrmu patřily také oplatky s medem nebo česnekem, bylinkami a různými plody, jež se podávaly jako první chod. Česnek byl vnímán jako ochranná a posilující bylina, a proto byl přidáván i do dalších pokrmů. Dalším chodem pak byla polévka, často s houbami. K obědu se podával staročeský kuba, připravovaný z krupek a hub. Jako symbol hojnosti se k večeři také jedla hrachová, prosná nebo krupičná kaše. Součástí večeře byla i kaše z vařeného sušeného ovoce – muzika.
Kromě tradičních potravin na Vánoce připravujeme i nápoje, které jsou nejen tradičním vánočním pitím, ale pijí se i z čistě praktického důvodu – aby nás zahřály.
Vánočka je nedílnou součástí štědrovečerní večeře už od středověku. V minulosti byla spjata také s obdarováváním a koledou. Je to tradiční sladké pletené vánoční pečivo z kynutého těsta s mandlemi a rozinkami.
Staročeský vánoční Kuba
Protože se podle tradic až do štědrovečerní večeře nemá jíst maso, k obědu se podával staročeský vánoční kuba – postní pokrm z krup a sušených hub.
Rybí polévka je tradičním chodem podávaným během štědrovečerní večeře. Vaří se z hlav a kostí vánočního kapra, z kořenové zeleniny, koření a vody. Lze přidat i jikry a mlíčí, případně i kapří maso.
Vánoční kapr byl tradiční masitou součástí štědrovečerní večeře v Čechách, a i v několika dalších zemích střední Evropy. U nás se dříve připravoval na černo, nyní se obaluje a smaží. Jako přílohu podáváme bramborový salát. Z částí kapra a z kořenové zeleniny se vaří tradiční rybí polévka.
Jídla na sváteční štědrovečerní tabuli vycházela z běžně dostupných surovin. Jedním z nich je bramborový salát, jehož základ tvoří brambory a kořenová zelenina. V různých variantách je konzumován v mnoha dalších zemích světa.
Vánoční cukroví se typicky připravuje v období Vánoc. Jeho historie sahá až do 16. století, kdy mělo podobu figurek z ovoce, s nímž si děti pohrály a poté ho snědly. Cukroví mělo také chránit rodinu i hospodářství před temnými silami. Typickým vánočním cukrovím jsou vanilkové rohlíčky a cukroví z lineckého těsta.
Vaječný likér
Vaječný likér je alkoholický nápoj, který se připravuje z mléka, kondenzovaného mléka, cukru, vajec a rumu, brandy nebo vodky. Pije se při různých oslavách a je spojován s vánočním obdobím.
Vánoční punč může mít mnoho podob. Základ tvoří alkohol, džus, koření a ovoce. Tradičně se prodává na vánočních trzích a skvěle nás prohřeje i v mrazivých dnech
Při přípravě svařeného vína provoníte hřebíčkem a skořicí i celý svůj byt. Příprava je rychlá a jednoduchá a nápoj skvěle chutná i zahřeje.
Jednoduchý horký nápoj z rumu, citronové šťávy, cukru a horké vody nebo čaje.
Vánoční svátky ve světě
V různých zemích se Vánoce slaví různými způsoby. Jsou odrazem místních tradic a často zahrnují i předkřesťanské zvyky.
Vánoce v Čechách
V naší zemi jsou Vánoce nejvýznamnějšími svátky, které většina z nás tráví se svými rodinami. Již před Vánocemi, v době adventu, se slavnostně zdobí obydlí i města a obce. V adventní neděle se zapalují svíce na adventním věnci. Nakupujeme dárky pro své blízké a pečeme vánoční cukroví. Na Štědrý den se ozdobí vánoční stromek a rodina usedá ke Štědrovečerní tabuli a po večeři se rozdávají dárky, které v naší zemi nosí Ježíšek.
Anglie, Kanada, USA
V těchto zemích jsou Vánoce slaveny v náboženském duchu. Dárky, které zde na saních rozváží Santa Claus, se rozbalují 25. prosince ráno. V domácnostech se strojí vánoční stromek a velký důraz je kladen i na velkolepou venkovní výzdobu domů, především pak v USA. Ke štědrovečerní večeři se podává nadívaný krocan či jiná drůbež s pečenými bramborami, zeleninou a brusinkovou omáčkou. Tradičním dezertem je vánoční pudink.
Belgie
V Belgii i v Nizozemsku je před Vánoci upřednostněn svátek sv. Mikuláše. V tento den hodné děti dostávají dárky od Sinterklaase (ve Vlámsku) nebo Saint Nicholase (ve Valonsku). Zlobivým dětem hrozí, že si je odnese do Španělska Černý Petr. Vánoční svátky jsou zde především o setkávání rodin a přátel než o rozdávání dárků. V posledních letech však i do této země již Santa Claus do vánoční punčochy zavěšené u krbu nadělí drobné dárky. Nejběžnějšími vánočními jídly jsou zde ryby, mořské plody, plněný krocan a sladká roláda, tzv. vánoční poleno.
Dánsko
Dánové o Vánocích zdobí své domy figurkami skřítků nisse. Tito skřítkové 24. prosince večer nadělují dárky a sladkosti, jež zavěšují na větve vánočního stromku. Na Štědrý den lidé chodí zapalovat svíčky na hřbitov. Večer se rodina sejde u slavnostní tabule a servíruje se husa, kachna nebo vepřová pečeně s červeným zelím, treska s ředkvičkou, teplá šunka, pivní chléb a rýžový nákyp. Po večeři se členové rodiny chytnou za ruce, tančí kolem stromku a zpívají koledy.
Švédsko
Ve Švédsku je prvním vánočním svátkem 13. prosinec – Den svaté Lucie. Jeho oslava je obdobná naší oslavě Mikuláše. Lidé v kostýmech andělů na hlavách s korunami s hořícími svíčkami nadělují cukroví. Jejich typickou vánoční ozdobou je slaměný kozel, který se poté na Tři krále hází do ohně. Během štědrovečerní večeře se podává sušená treska s bílou omáčkou, kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem a vařené fazole se slaninou a cibulí nebo malé klobásky. Po večeři naděluje dárky s pomocí skřítků Julnissaurů přihrblý děda – Vánoční muž – Jultomten. Na dárky se nepíše jméno, ale verš charakterizující obdarovaného, jenž se po jeho přečtení ve verši musí poznat a sám se k dárku přihlásit.
Polsko
V Polsku začínají Vánoce 24. prosince, jakmile na nebi vyjde první hvězda. Ve svátek svatého Mikuláše 6. prosince Mikuláš přináší dárky pouze dětem. Až o Štědrém večeru Mikuláš nebo Ježíšek či Anděl, obdaruje všechny. Sváteční sůl i podlaha jsou přizdobeny i trochou slámy, která připomíná, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Prostírá se o jeden talíř navíc pro případného hosta. Před večeří se rodina, jako symbol smíření, podělí o oplatku. Večeře je tvořena dvanácti chody, které symbolizují dvanáct měsíců v roce – smažená ryba, červený boršč, taštičky se zelím a houbami a další postní jídla.
Itálie
Hlavním symbolem Vánoc jsou v Itálii jesličky a ozdobený vánoční stromek. Rodinné betlémy se dědí z generace na generaci. Při večeři 24. nebo při obědě 25. prosince se podávají slavnostní pokrmy – vánoční bábovka, jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky nebo mořské ryby. Dárky pod stromek nebo vedle jesliček ukládá Babbo Natale, italská obdoba Santa Clause. Dárky se rozbalují na Štědrý večer s úderem půlnoci nebo 25. prosince ráno. Po snídani obvykle celá rodina chodí do kostela. 6. ledna se slaví ještě svátek Epifanie, během kterého sestoupí komínem čarodějnice La Befana a dětem zanechá dárky. Figurína čarodějnice se na konec svátků zapálí.
Pravoslavné Vánoce
Ve východní Evropě a některých asijských zemích se slaví převážně pravoslavné Vánoce, jejichž oslavy začínají až 6. a 7. ledna. Důvodem je používání juliánského kalendáře, ve kterém 25. prosinec juliánského kalendáře spadá na 7. ledna kalendáře gregoriánského. Dárky po oslavě Silvestra, 1. ledna na Nový rok, roznáší Děda Mráz.
Ukrajina
Na Ukrajině kvůli používání juliánského kalendáře začínají svátky 6. ledna Svatým večerem se Svatou večeří. Podává se dvanáct jídel symbolizujících dvanáct apoštolů. Jídla jsou postní, bezmasá. Například kuťa, lívance, pirohy nebo boršč. Po několikahodinové večeři se chodí koledovat. Vánoční stromek se zdobí na gregoriánský Nový rok a v ten den se také rozdávají dárky.
Řecko
V Řecku se na Vánoce v přímořských oblastech, místo stromku, zdobily lodě. Tradice vánočního stromku se zde uchytila až před několika desetiletími. 24. prosince chodí děti koledovat. 25. prosince probíhá jedna z nejštědřejších hostin v roce, během které se servíruje krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso, pečené sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí na konci roku Mikuláš.
